Počty účastníků v bitvách

Odpovědět
Avátar uživatele
Viola
Příspěvky: 8
Registrován: Pá 10. Led 2014 10:28:22

Počty účastníků v bitvách

Příspěvek od Viola » Čt 06. Bře 2014 10:10:42

Pojďme rekonstruovat, kolik mohlo být v bitvách účastníků - jezdců, pěších. Kolik vojáků si mohl dovolit postavit vyšší šlechtic a kolik třeba nižší?
Jak se tyto počty měnily v průběhu 13. století?
A kdo třeba rozhodoval o tom, kdo bude stát v jakém šiku?

Pokud jsem neměla zakládat nové téma, omlouvám se. :)
Loyaulté me lie.

heinrichvs
Příspěvky: 27
Registrován: Pá 27. Pro 2013 7:20:12

Re: Počty účastníků v bitvách

Příspěvek od heinrichvs » Čt 06. Bře 2014 20:04:18

Tak to je správná otázka. Pokud si pamatuju, tak tom píšou ve Vojenských dejinách československa. Musím se na to znovu podívat.
Obecně se píše o tom, že bitvy desítkami až stovkami tisíc účastníků, končí v době římské. Pak se vše odehrává v rámci tisíců.
Až do vrcholného středověku, kdy se počty bojujících zvyšují.
Pokud ve 13 stol. existovaly slabší pěší, těžká jízda s doprovodem, tak to mělo mít na tisíce, ale s trénem a lidem kolem i dvakrát tolik, jak se popisuje za třicetileté války.

Smil
Příspěvky: 12
Registrován: Pá 10. Led 2014 11:15:35

Re: Počty účastníků v bitvách

Příspěvek od Smil » Čt 06. Bře 2014 23:36:57

Co se týká řazení vojska. Pokud šlo o větší bojové operace dělili se bojovníci podle zbraní a kvality zbrojí do oddílů přibližně na těžkou jízdu, lehkou jízdu, pěchotu, sedláky a střelce.
Do boje se pak řadili pod své prapory v případě měst pod velkou standartu celého města následně menší podle čtvrtí nebo cechů. Obce pak nejčastěji vzhledem ke své velikosti měli pravděpodobně obdobu praporu svého pána.

Ohledně bojových formací osobně mám vzato, že vyjma cvičených oddílů střelců a profesionální pěchoty nastupovali všichni v útvaru "houf". Šlechta bojové útvary dodržovala částečně akorát při nájezdu a z čistě praktického hlediska pokrytí co největší útočné plochy a aby se vzájemně nepozabíjeli během nájezdu. I tak byly dle byla útočná řada roztrhaná, bylo to i dáno "soutěživotstí" šlechty.

Avátar uživatele
Viola
Příspěvky: 8
Registrován: Pá 10. Led 2014 10:28:22

Re: Počty účastníků v bitvách

Příspěvek od Viola » Pá 07. Bře 2014 10:30:50

A kolik lidí (jízdních, pěších) si mohl dovolit postavit nějaký vyšší šlechtic a kolik třeba nižší? Bavme se třeba o bitvách Přemysla II.
Loyaulté me lie.

Avátar uživatele
maser
Příspěvky: 117
Registrován: Čt 26. Pro 2013 20:05:15

Re: Počty účastníků v bitvách

Příspěvek od maser » Pá 07. Bře 2014 12:20:33

Složení vojsk:

V raném středověku (řekněme do 12. - poč. 13. stol.:


Hierarchie:

Kníže a jeho družina
„Údělná“ knížata a jejich družina
Hradští úředníci – správci a jejich družiníci
Hotovost
Námezdní síly


Panovníkova družina

Neustálý pohyb po hradech s knížetem, vyjídání renty (odvedeného nadbytku). Lepší strava, vojenský výcvik, dary od panovníka oproti jeho ochraně, prosazování jeho zájmů atd.
Část v okolí knížete, část tvořila hradní posádky na jednotlivých hradech (nedědičná funkce).

Starší družina (bojovníci I. řádu)
- nejvýznamnější úřady, nejlepší dary
- těžkooděnci, najímající si další zbrojnoše (II. řád)

Mladší družina (bojovníci II. řádu)
- doprovod starší družiny

Hotovost

Svobodné obyvatelstvo s povinností dorazit na výzvu panovníka
Bohatší jako jízdní složka, chudší jako pěchota
Shromaždiště v hradském obvodu, pod velením hradského správce
Méně efektivní složka, hlavně k obraně země a hranic

„Žoldnéři“

V této době pouze jako bojová síla od nějakého spojence (ovšem za úplatu)
Např. r. 1082 najal Vratislav oddíly řezenského biskupa aj.

Na to navázal vývoj ve 13. století:

ten změnil hlavně vznik šlechty "pozemkové"
vzniká od 12.-13. století, osobně svobodná, držba svobodné půdy, funkce se stávají dědičnými, tvorba vlastních dominíí s hradem, manský (lenní) vztah vůči výše postavenému šlechtici (řečno zjednodušené)

Zemská hotovost

(panstvo + jejich družiny; církevní hodnostáři, ostatní šlechta, někdy i venkované)
- především k obraně země, při delší době na tažení přispíval panovník
- za hranicemi státu na náklad krále a za povolení zemského sněmu

Specifikace až r. 1311, kdy byly délka služby hotovosti ustanovena na 4 týdny

Leníci krále

strategicky umisťovaní, ale nebylo jich moc

Nájemné houfy
-žoldnéři (od PO II., pravidelná až od Jana Lucemburského)

No a konečně ty počty, alespoň podle výše psanéhých Vojenských dějin Československa, bylo ve 13.-14. stol. v našem královstí 4-6 tis. těžkooděnců, s žoldnéři 6-8 tis. + 20-25 tis. dalších (pěchota, lehká jízda)

Podle Žemličkova odhadu tak bylo třeba na Moravském polii dohromady cca 50 000 lidí z celé Evropy (a víme, že mnoho naší šlechty nedorazilo).
U manských vztahů, kde se nám dochovaly prameny, máme doloženy i počty lidí, které sebou leník musel dovést a s čím. Ty znám ale až ze 14. století a nepamatuju si přesně ty počty, zkusím dohledat pro představu.
"Nemůžeš? Přidej!" Emil Zátopek

Avátar uživatele
maser
Příspěvky: 117
Registrován: Čt 26. Pro 2013 20:05:15

Re: Počty účastníků v bitvách

Příspěvek od maser » Pá 07. Bře 2014 12:48:16

K řazení do jednotlivých oddílů mluvil hlavně velitel vojska (panovník, jeho zástupce atd.) a určitě i válečná rada (alespoň v celokrálovských akcích; musela to být taky docela mela, když každý sledoval především svůj cíl - politika), který je členil podle nějakého logického klíče (spolehlivost, pojistky pro případ jejich útěku, atd.). Jak už tu psal Smil, řazení asi nebylo úplně snadné, neboť pýcha šlechty a její předstihování v první srážce muselo dělat problémy (co jsem četl, tak ještě v bitvě u Kresčeku byli frantíci tak natěšení na první srážku, že pro jistotu odstranili diplomaticky JL stranou, aby jim to "nevyžral" sám). Pohybujeme se ve 13. století, kdy hlavní vojsko byla těžká jízda, která měla rozhodnout v přímém střetu. Ostatní byl plebs spíš do počtu, nebo se tak na něj alespoň pohlíželo. To se ovšem už začínalo měnit, jak se o tom přesvědčil i PO II. na Moravském poli.
"Nemůžeš? Přidej!" Emil Zátopek

Avátar uživatele
Eulenburk
Příspěvky: 55
Registrován: Čt 26. Pro 2013 20:54:31

Re: Počty účastníků v bitvách

Příspěvek od Eulenburk » Pá 07. Bře 2014 12:49:15

Cituji z článku o závěti Smila ze Šternerka (1398), je to teda hodně pozdější, ale pro představu ...

Závěť Smila ze Šternberka na Hoštejně, jako pramen k poznání bojových družin na severní Moravě; VÁCLAV ŠTĚPÁN, Městský archiv Ostrava
Vidíme, že Hoštejnská hradní družina měla 27 členů. Nepřímo pro ni mohli sloužit i pištec Nicek, správce koníren Petřík, hlásní, kuchaři Petr a Havránek, kuchtík a pastýř (opatrování koní, zásobování, výzvědná služba, obveselování hudbou ve chvílích odpočinku nebo na pochodu, aj.) I s nimi měla tato bojová družina asi 35 členů, což převyšovalo obvyklý průměr hradních posádek.
EDIT: pokud to uznáte za hodně mimo, tak to smažu.

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 1 host